Plstěné figurky, oděvy a dekorativní předměty jistě všichni dobře znáte

Přírodní vlněné vlákno se vyznačuje jednou velmi zvláštní vlastností. Po mechanickém tření se začne tzv. „plstit“. Existuje i „mokrý způsob“, kdy se vlněný materiál (např. v pračce) nechá zahřát na vysokou teplotu. Vlna se pod mikroskopem jeví jako seskupení jemných šupinek vlákének a právě tyto uvedené metody způsobí jejich proplétání a propojování – plstění.

Pro výrobu plstění https://www.prima-obchod.cz/produkty/tvoreni-a-aranzovani/plsteni se využívají dva typy vlny. Prvním z nich je běžná vlna prodávaná v obchodní síti pro pletení svetrů. Ta je však poměrně hrubá a je vhodná spíš pro dekorativní předměty, např. pro šperky, kabelky a tašky. Pro citlivou lidskou pokožku a tím pádem pro příjemné vjemy z výrobků je vhodnější vlna Merino. Po zaplstění připomíná klasický fleece, není „kousavá“ a lze ji obléknout i na holou kůži. Většinou se s ní setkáte v podobě plstěných oděvních doplňků.

Jak probíhá suché plstění

Slouží k tomu speciální filcovací jehla. Speciální proto, že má na povrchu velmi jemné zpětné háčky, které vlnu třepí a zároveň zhutňují. Základní materiál (Merino vlnu) vložíme buď do formičky, nebo přímo na nějakou měkkou podložku – nejlépe z molitanu, z pěnového plastu, či z polystyrenu a opakovaným propichováním vlny touto jehlou se docílí výsledného efektu poměrně rychle.

Mokrý způsob

Probíhá většinou tak, že se z vlny uplete výrobek (taška, polštářek, dekorativní podložka, ozdoba) a následně se vypere v pračce při teplotě od 60 do 90 stupňů Celsia (možno i s dalšími oděvy). Vysoká teplota společně s třením, které způsobí proces několikerého ždímání, zajistí výsledný efekt bezpracně. Musíte ovšem počítat s tím, že se materiál částečně „srazí“.

Plstění Nuno

Další způsob využití vlny Merino, resp. jiný typ vlny se k tomu nehodí. Technika spočívá v tom, že se vlněné vlákno nanáší na podklad z jemného hedvábí, z bavlny, nebo z viskózové tkaniny. Propichováním se vlna zhutňuje a vznikne při tom tzv. nabíraný jev.