Smiřme se s plasty

Ať si říkají ekologičtí aktivisté cokoliv, bez plastových obalů se už lidstvo neobjede. Zkusíme si spolu projít obchodem s potravinami. Vejdete a vezmete si plastový vozík, kdo kterého dáte plastové kolečko místo desetikoruny. Procházíme oddělením ovoce a zelenina. Koupíme brambory, buď budou přímo v plastové síťce, nebo si je po kusech nabereme do igelitového pytlíku. Stejně tak rajčata, cibuli, cokoliv z tohoto oddělení, zeleninu i ovoce. Oddělení pečiva, jsou zde papírové sáčky, ale mají plastové průhledy, aby pokladní neměla problém a viděla kolik kusů kterého pečiva jste si vzali. Přicházíme k mléčným výrobkům. Jogurty? V plastovém kelímku. Problém onoho kelímku je, že jakožto plast vydrží opravdu dlouho, ale my ho po snězení obsahu kelímku už nepotřebujeme, takže na co je nám jeho dlouhá životnost?

Sýry jsou některé v alobalu, ale většina už jich je opět v kelímku, nebo v plastovém obalu. A přicházíme k nápojům. Minerálky, vody, sirupy, vše v plastových lahvích. A co oddělení maso – uzeniny? Kuře na plastovém tácku a obalené plastovou fólií. Salámy a šunky, vše vakuově zabalené pro prodloužení životnosti v plastových obalech. Vynechali jsme něco? Sladkosti! Chipsy! Vše v plastových obalech.

Drogerie? Obaly na prací prášky, gely, kapsle do myčky, i papírové kapesníky jsou v plastovém obalu. A konečně přicházíme k pokladně a vytáhneme plastovou platební kartu, zaplatíme a naskládáme zboží do plastových přepravek nebo plastových tašek, protože papírové jsou sice ekologické, ale jednak míň unesou a jednak je vždy zapomeneme doma, protože nejsou zase až tak skladné, abychom je stále nosili s sebou. Bez plastových obalů už se nikdy neobejdeme, a problém není v obalech samotných ale v jejich likvidaci. Až se lidstvo naučí efektivně likvidovat svůj plastový odpad, tak vyřeší svůj obrovský existenční problém.